Vzpomínky na lyžařský výcvik Benecko

Jedno zimní ráno na lyžařském výcviku jsme se probudili, podívali z okna a viděli jsme, jak všude venku z nebe padají malé vločky sněhu.

Všichni jsme se převlékli a vzali lyže nebo běžky a vyrazili.

Vleky se v 9 hodin pomalu rozjížděly a my jsme se těšili, jak si zajezdíme. Sjezdovky byly uhlazené rolbou, která mezitím byla postavena vedle. Vždy jsme vyjeli na horu a jako skupinka dětí jsme sjeli dolů po jednom, abychom se nesrazili.

Zatímco jedna skupina jezdila na lyžích, vydala se druhá skupina vedená paní učitelkou Heřmanskou na běžky. Trasa, po které jsme jezdili, byla krásná, vedla lesem, kde jednou za čas projel jiný běžkař. Až jsme dojeli na Rovinky, tam jsme si dali čaj nebo něco jiného k pití. A jeli jsme zpět, abychom se vrátili včas na oběd.

A první skupina vedená paní učitelkou Liškovou se také pomalu vracela zpět. Po každém obědě jsme měli polední klid. Okolo 2. hodiny jsme vyrazili - jedni na kopec a druzí, kteří předtím byli na lyžích, na běžky. Z běžek nebo lyží jsme se vraceli okolo půl páté. Když jsme přijeli, měli jsme čas až do šesti hodin, kdy byla večeře. Po večeři jsme hráli hry a někdy byla i diskotéka.

Ve čtvrtek jsme zjistili, že jdeme na celodenní výlet na běžkách. Všichni dostali svačinu a něco k pití, protože jsme se vraceli až okolo půl páté. Takže jsme měli s sebou řízek na oběd. Když jsme se vrátili, byli jsme unavení a utrmácení, ale radovali jsme se, že jsme to ujeli v pořádku a nikomu se nic nestalo.

Lea Žáčková, 7.A